Tak už se blíží půlka prázdnin. Uteče to jako voda a za chvíli to vypukne. Zase budu muset vstávat v šest, zase nebudu nic stíhat, zase budu trávit některé noci nad výkresy. Jenže - světe div se! Zjistila jsem, že se na to těším.
Jednoduše mi prázdniny už lezou trochu na mozek. Zjistila jsem, že si nic ze školy nepamatuji. Když jsem v Plzni procházela kolem rozestavěné budovy, patrně nějaké administrativní, věděla jsem, že všechno, co vidím, bych měla umět pojmenovat. A taky vědět, jak se postupuje při stavbě toho či onoho prvku. Vybavila jsem si tak tři, čtyři věci ...
Co se týče matematiky, o té radši ani nemluvím - protože si nejsem schopná ani vzpomenout, co jsme brali naposledy, nemůžu být schopná ještě vědět, jak se to počítá. Prostě mi to všechno vypadlo a připadám si teď naprosto tupě a nevzdělaně ...
A tak jsem přišla na to, že se vlastně na ten školní rok docela těším. Hlavně z toho důvodu, že už jsem si tam zvykla a už to nebude takový šok jako prvák. Budu moci odsunout starosti s pochopením systému a soustředit se jen na učení. Budeme mít úplně nové složení třídy - na to se taky trochu těším, i když se toho zároveň bojím. Ten původní kolektiv nebyl totiž nic moc. Na vodu a dopravu jdou, naštěstí pro mě, jen lidé, se kterými si docela rozumím. Budeme mít našeho matikáře jako třídního - a na to se taky těším, protože je to mladý, skvělý, chytrý a vtipný chlapík, který nám vždy z matematiky dokázal udělat zábavu a vždycky nás pobavil nějakou tou historkou z dob, "kdy ještě býval malý chlapec".
A taky se docela těším na tu rutinu a na to, že je pořád co dělat a nuda prakticky neexistuje. Těším se na školní obědy (nesmějte se prosím! občas vaří dobře). Těším se na spolužáky, překvapivě, protože už mi docela chybí poslouchání takových těch jejich všedních obyčejných starostí :-) Těším se na některé učitele a zároveň doufám, že ti, které jsem neměla moc v lásce, mě nebudou učit. Těším se na nové předměty nového zajímavého oboru a jsem zvědavá, jestli mě vodní stavby budou bavit ...
Prostě si od tohoto školního roku slibuji trochu víc. A když budu po prvních neúspěších a prokreslených nocích zase remcat, že mě to nebaví a nestíhám, neberte to vážně :-)
Já ti to v září připomenu :)))
OdpovědětVymazatCo ta černá smutná tady? Úplně z té barvy jde úzkost, je léto, sluníčko, raduj se :)
Máma
Jakápak úzkost? To je moderní a vkusný styl ;)
OdpovědětVymazatZuzi, ak sa ti to tak páči, tak to nechaj tak, ale strašne blbo sa to číta, tá biela na čiernom :-)
OdpovědětVymazatA co když změním barvu písma třeba na šedou? Tak jak je to vedle třeba ve sloupečku Archiv ... Bude to lepší?
OdpovědětVymazatHm to vyzerá o trochu lepšie. Tá biela je strašne ostrá. Ale kvôli mne sa tým netráp, ja to vždy na tomto type blogu robím tak, že si vyznačím celý text a mám ho potom čierny na bielom.
OdpovědětVymazatSyn jde letos do devítky a doufám, že za rok touhle dobou, bude moci říct o výběru své budoucí školy to, co ty, jako rodič bych byla strašně ráda a samozřejmě za pár let i u dcery. Nepochybuju o tom, že nejpozději v listopadu už ti škola poleze na mozek, ale tak to prostě je.
OdpovědětVymazatTo jsou jen abstinenční příznaky :)) Školní rok je dlouhý, a proto musí být prázdniny delší, aby ti ten elán vydržel co nejdéle :)).
OdpovědětVymazatMám to taky tak :) až na ty obědy teda :))
OdpovědětVymazatZ bileho textu na cernem pozadi pri cteni nejmene boli oci. Je to proto, ze cerna barva je pro oci nejpohodlnejsi a bila barva (ktera je naopak hodne drazdiva, ale text zabira mnohem mensi plochu nez pozadi, takze to nevadi) s cernou tvori dobry kontrast a je tak vyrazna.
OdpovědětVymazat