Kiki - 179. den P365

Krásná fotka, že? Sice trochu mázlá, ale pěkná...

V Canterbury - 178. den P365

Tak a mám to - můj vysoce spolehlivý kamarád Smržík mi přinesl na flešce jeho fotky z Anglie z května 2008:D Po skoro roce prosení, škemrání, mlácení, kopání, připomínání i mávání rukou, že to už stejně nikdy neuvidím, po mě najednou dneska ve škole hodil flešku:D

Takže jsem to probrala a tady je jedna, která se mi líbí - já se Smržíkem v Canterbury na náměstí před katedrálou:)

Julči narozeniny - 177. den P365

Dnes byla oslava Julinky 4 let. Přijel brácha, Nikča a její synovec Tomášek, a taky Péti táta. Bylo to moc hezký. Tady je fotka jak já přeju Julče, v pozadí Filda, Niky a Tomášek:)

Zajímavý úklon, že:D

Koupelna - 176. den P365

Tuhle koupelnu jsem si před pár dny navrhla... Teď jsem si vyhrála a postavila ji z Lega:D

celkový pohled



pohled z druhé strany


detail sprchový kout a umyvadlo, za zídkou v reálu vysokou cca 120 cm záchod

detail vana - z jedné strany normál, z druhé strany zapuštěná, schody pod obloukem na vyvýšený ochoz

detail vana 2 (+ kytka kterou mi tam vecpal Dáda:D )

Tak toť vše. Záchod se stavil poměrně těžko, nevěděla jsem z čeho ho udělat, tak je prostě z pár úzkých dlouhcýh kostiček překládaných přes sebe:D Umyvadlo je původně dílek nad kola, co se dává na kamiony. Blatníky či jak se tomu říká:D

Omluvte prosím designovou nevyváženost barev. Ono se to z Lega jednobarevně dělat nedá a vůbec, jsem ráda, že jsem sehnala všechny dílky, které jsem potřebovala:)

Obchodka - 175. den P365

Tak mě vzali:D Jsem ta 014 v prvním sloupci. 21. ze 30:D Docela štěstí. Teď ještě uvidíme co přijímačky na stavebku...

Naštvaná a otrávenej - 174. den P365

Klárka: Ty Zuzi nas foť takle s Dádou.
Dáda: Ale já nechci...
Já: Tak to nekaž, jen jednu fotku.
Dáda: Ne. Ani jednu.
Klárka: Ale Dádo! Tady ty hačí a fotit! Dááádooo!!!

Hlášky na který jsem si právě vzpomněla :D

Vždycky je zapomenu, když to sem píšu. Ale tyhle se zapomenout nedají.

Když jsme šly tenkrát o mojich narozkách s Verčou a Kiki do kina:

Kiki: Verčo, právě tě vyfotil radar. Šla jsi moc rychle.
Verča: Ááá, zrovna když mám takovýhle vlasy!

Chemikářka na mě: Jak se jmenuje tenhle uhlovodík?!
Já: Ehm.. nooo...
Kiki: Jmenuje se Jirka.

Kiki si zpívá: Na rybníku u sluníčka svítí topol...


:D

Usnul nám, spí... - 173. den

Miláček... Spící je nejsladší:D

Nové struny - 172. den P365

Dneska jsem si šla s Kiki koupit nový struny na kytaru - ty moje byly totiž docela dost hrozný. Mám totiž nějaký umělohmotný nebo tak něco, Kiki prostě tenčí a kovový - a má to daleko krásnější a čistější zvuk než ty moje. Tak jsem si je šla taky koupit:)

Podivuhodný případ Zuzany a Kristiny - 171. den P365

Dnešek byl opravdu povedenej. Dopoledne jsme s Kiki přemýšlely, co budeme odpoledne dělat, a tak nás napadlo, že půjdeme do kina. Protože kámoš HMT byl zrovna na netu, poprosila jsem ho aby se kouknul co dávají. Napsal mi filmy a časy do smsky, a já koukám: Hmm 18:15 - Podivuhodný případ Benjamina Buttona, na to jsem se chtěla podívat. Tak to říkám Kikině a ve čtvrt na šest si dáváme sraz u Venezky (cukrárna na Košutce, kde si vždycky dáváme spicha, ačkoliv uvnitř jsme byly spolu tak dvakrát:D). Jedeme do Plazy, kde si ještě Kiki vybírá džíny v Terranově.

V šest hodin si jdeme koupit lístky. Za pultem seděl přespříliš ulíznutý mladík.

"Ehm, dobrý den, my bysme chtěly dva lístky na toho Benjamina Buttona, jak půjde teď v 18:15... A máme slevový kartičky" zadrmolila jsem. V Cinema City mají akci, že když jdete pětkrát do kina, pošestý jdete zdarma, a jakoby každá další návštěva je o deset korun levnější. Já měla kartičku zaplněnou do třetí návštěvy, takže jsme si koupily lístky na čtvrtou a pátou návštěvu, což bylo za 109 a 99 korun. Příští už mám zdarma, jupí.

Tak nám to orazítkoval a něco zadrmolil. Nerozuměla jsem mu, tak se ptám: prosím? On to zadrmolil znova a já mu znova nerozuměla - na mojí opakovaně položenou hloupou otázku prosím už se mu nechtělo odpovídat, tak mě odbyl "ale nic..."

Vybraly jsme si místa, v sále byly ještě vidět další rezervace, zaplatily jsme, a šly jsme už dovnitř. Pravděpodobně to byl brigádník, kdo nám utrhnul konce lístků a prohodil "sál šest". Před sálem stály ještě nějaké slečny - zaměstnankyně a tak jsme se jich zeptaly, jestli už do sálu můžeme, jestli tam neběží předchozí film. Řekly nám, že už to skončilo, že můžem.

Vešly jsme do úplně prázdného, malého sálu. Usadily se na svá místa a čekaly... čekaly... čekaly... bylo 18:15 a v kině pořád nikdo a film nezačínal.

Tak se ještě jednou kouknu na vstupenky, jestli to náhodou nemělo začít v půl. A tam vidím čas - 20:30 :D

Tak jdeme zpátky k brigádníkovi. Ten neví co má dělat, akorát nám zjistil, že ten samý film v 18: 15 nejde, že jde jen ve 20:30. Nevěděl co má udělat, tak nám vrátil naše útržky (které ještě ke všemu nebyly naše, jak se později zjistilo) a šly jsme k pokladně. Naštěstí už tam nebyl ten ulízlák, ale od pohledu normální ženská. Taky tam mohla sedět nějaká protivná baba, že jo. A tak jsem se pokusila vysvětlit náš problém.

"No, my jsme se nějak spletly, a myslely jsme si že to začíná ve čtvrt na sedum, a až v sále jsme zjistily že ne, no, ehm, a tak jsme šly teda za váma a máme ty útržky, no, a tak jsem se chtěla zeptat jestli to jde nějak vyreklamovat nebo jít na něco jinýho nebo tak..."

Načež nás slečna začala tak trochu přemlouvat aby jsme šly na něco jinýho, nebo aby jsme počkaly do půl devátý, ale zase zítra píšeme matiku a Kiki se chtěla ještě učit (já samozřejmě iprovizuju až při testu:D ). Tak jedinej důvod, kterej mě napadl a byl dostatečně pádnej, aby už nás nechala, byl, že jsme slíbily že budeme včas doma. Tak někam volala a smála se u toho, když řekla to s tím včas přijít domů. No připadala jsem si nááádherně:D Nakonec nám teda vrátila peníze a my jsme se šly ještě trochu cournout po krámech.

Došlo mi, co mi říkal ten ulízloun - jestli pak večer přijdeme. A taky jsem zjistila, že nikdo neřešil, že mám orazítkovaný dvě návštěvy, ačkoliv jsme na žádným filmu nebyli, a přístí návštěvu mám teda zdarma:D Ale je pravda, že jsem kino navštívila. Ale asi ne tak jak se předpokládá:D

PS: Čas 18:15 patřil v smsce k filmu níže:D Čas 20:30 byl napsanej nad naším filmem. To mám z toho, že neumím číst smsky:D

Láska - 170. den P365

Tohle jsme viděly s Kiki ve zverimexu v Plaze... Nádhera, že?:)

Brácha a ségra - 169. den P365

Na týhle fotce mi připadají oba o několik let starší. Výrazem v obličeji. Jak Dáda Klárku drží a ona se o něj opře, protože ví, že je to brácha, na kterého se může spolehnout. On zase ví, že je to ta nejlepší ségra, a tak by ji za nic na světě nenechal spadnout...

Myslím si, že významově je ta fotka krásná. Z fotografického hlediska to v původní podobě nebylo nic moc, proto děkuju Lucce za úpravu:)

Malý poutník - 168. den P365

S Kájou jsme byli na malé procházce. Byl úplně bez sebe z okolí, dzzzny (auta) a tak dále. Netřeba moc slov, myslím...

Po rehabce - 167. den P365

Dneska byla Klárka na rehabilitaci. Asi jí celý den ve městě pořádně unavil, protože doma už jenom chtěla ležet na jednom místě a když jsem jí chtěla pochovat, říkala mi: Nech mě, já hajam... :) Pak sahala prstíkem na topení a říkala, že to pálí, ať si taky "šánu", a takhle se tomu krásně i přes svojí únavu smála:D Taky jí z rehabilitace trošku bolí nožička, snad se to spraví co nejdřív...


Dneska byl dobrej den ve škole. Sice jsme psali příroďák, matiku, češtinu i občanku a prezentovali jsme projekt na dějepis, byla docela sranda - třeba jsme šly s Kiki na oběd, a štvalo nás, že ty zástupy osmaček jdou vždycky přes celou chodbu, a člověk jim musí uhnout, aby počkal až se provalí dál a pak může pokračovat. Tak říkám Kikině: Víš co, mě je to fuk. Já prostě půjdu jak buldozer. Nikomu neuhýbám.
Tak jsem šla jak buldozer a každej uhejbal mě, ale pak jsme narazily zase na řadu osmaček roztaženou přes celou chodbu, jak se valí naproti nám. Tak fajn. Neuhnu, načež do mě dvě, mezi kterýma procházím, očividně zvyklé neuhýbat, vrazí z obou stran (nebo já do nich?:D) A ta jedna na mě (předtím spustila řadu dost neslušných slov - kam ta mládež spěje, že) : Ježiši dyť jdeš jak buldozer!
No dost nás to rozesmálo, asi jsem opravdu nabrala velmi důvěryhodné podoby buldozeru, když to hned ty holky uhodly:D

Aneb jak se vyjádřila Kiki, když jsme měli včera na hudebku supl jednu velmi zváštní učitelku... Školství jde do hajzlu:D

Prasátko - 166. den P365

Tak se mi na stole taky jedno objevilo:) Záhada prasátek (i jiných zvířátek) aneb poselství od těch co nás mají rádi... Smajty a spol. vědí:) :D

Pro porovnání velikosti prasátko vedle klíčů:)

Kytara - 165. den P365

Tak se k tomu zase vracím - začalo mě to zase bavit. Nalákala mě Péťa, když jsme s Kiki byly u ní doma minulý týden, a ona krásně hrála na kytaru. Tak jsem si řekla, že jí opráším a taky si trichu zahraju:)

Šla jsem ke Kiki domů a tam jsme obě hrály - teda spíš Kiki hrála (nevěděla jsem, že umí tak suprově hrát, dlouho jsem ji neslyšela) - a já se snažila chytit, protože jsem nějaký akordy zapomněla a rytmus jsem uměla jen jeden:D Takže se Kiki snažila nmě trochu něco naučit - no tak se jí povedlo aspoň mě motivovat, naučila jsem se (konečne!) baréčka atd, protože jsem nechtěla bejt za vola:D... nový akordy... nový rytmy... atd:D Prostě mě to začalo dost bavit a jsem ráda, že se na kytaru jenom nepráší...

Diddlinkovskej penál - 164. den P365

Kiki si ze mě dělala srandu: Víš, jak se pozná punker? Že má penál s Diddlinkou:D

Řízky - 163. den P365

Tak dneska jsem dělala oběd já. Řízky na způsob řízků z KFC, mamčin recept, dělaly jsme to spolu asi před týdnem plus moje brambory (poprvé v životě jsem vymyslela recept:D ) - nakrájené na plátky, zapečené se smetanou, bazalkou a oregánem. No byla to mňamka, povedlo se to:)

PS: Já vím že ty brambory asi nejsou moc originální:D Ale fakt jsem to vymyslela, když jsem se hrabala kořením:D

Nálada

Včera mě přepadla úplně úžasná jarní nálada a zůstala mi do dneška:) Šla jsem k Pétě domů, na návštěvu, a cestou mě to popadlo. Bylo to prostě ve vzduchu. Voněl změnou, jarem, voněl svěže a trochu jako louka (ano, v Plzni.). Později odpoledne jsme vyrazili ven s kámoši ze spolča, suprově jsme se bavili. Zůstala mi i do dneška, odpoledne jsem byla s Verčou venku a ten vzduch tam byl zase, prostě to celý nějak vonělo, i v centru, žádnej smog, žádný auta.... JARO:D

Je úžasný jak to může ovlivnit náladu. Sebevědomí mi stouplo na 89%, a to se mi stává málokdy:D Po tak dlouhý zimě je to jaro ještě lepší než obvykle:D

Ples

Tak jsem na to měsíc neměla moc čas ani chuť, ale už se do toho pouštím:)

Před měsícem asi v půl druhý odpoledne jsem se oblíkla a s tátou jsme sedli do auta. Od dvou je zkouška stužkování. Dovezl mě do Sokolovny Bolevec. Vešla jsem a ve velké hale se poflakovala hrstka spoludeváťáků:) Na stole byly připravené ceny do tomboly, na pódiu pobíhala nějaká paní, kterou neznám, která to celé organizovala. Všichni si povídali, jen tak v džínách a mikinách, ale některé holky už navštívily kadeřnici a jejich oblečení "na ven" doplňovaly krásně udělané vlasy. Různé účesy, po drdoly s jedním pramenem volně po kytky ve vlasech v síťce:)

Takže jsem měla o to větší depku, když jsem si uvědomila, že moje vlasy prostě budou normálně rozpuštěné. Ale snažila jsem se to neřešit:)

Nakonec se dostavili všichni spoluabsolventi a probraly se některé organizační věci (písničky na nástup, řazení, jména a přezdívky atd.).

My, co jsme šli z naší třídy, z déčka, jsme udělali jednu řadu podél sloupů. Z áčka, béčka a céčka šlo lidí celkově míň, tak se namixovali a udělaly stejně dlouhou řadu naproti jako my:D Měli jsme to předurčené, kdo půjde s kým, vždycky jeden z naší řady s tím, co byl naproti v druhé řadě.

Na písničky to vycházelo, tak jsme se uklidnili, že tři stačí, na nástup řady podél sloupů to byla 7 Things od Miley Cyrus, na chození dvojic prostředkem sálu byla Save Me od Morandi a Disturbia od Rihanny - moderní písničky, který se líbí nám, proto to byl tak nějak víc "náš" ples:) Čekala jsem housle nebo hymnu nebo tak něco:D:D

Vyzkoušeli jsme to dvakrát, pak se šlo domů. A hurá na přípravy. Skočili jsme koupit natáčky, doma jsem si umyla hlavu, šamponem, balzámem i maskou (jako kdyby mi to k něčemu bylo:D ), pak mi Petra vlasy fénovala, natáčela, česala a bůhvíco tam ještě tvořila:D Výsledkem byl perfektní objem (sice ne vlny, jak jsme chtěly, ale i tak to vypadalo dobře). Mezitím šaty a boty.

Zjistila jsem, že mi moje lodičky sklouzávají z nohy (v obchodě ani později doma to nedělaly!:D ), tak jsem si půjčila Petry s páskem přes nárt. Bylo mi líto, že si nemůžu vzít ty svoje, líbily se mi víc, ale co.

Mezitím se mi vlasy nějak zacuchaly, takže jsme je pořád dokola česaly, takže objem spadl. Nakonec to vypadalo tak, jako kdybych si je jenom umyla:D

Tak jsme vyrazili. Byla jsem nervózní, na ples mě dotáhla Terka, jinak se mi tam moc nechtělo - ale byla jsem ráda.

Bylo to super. Komplimenty lítaly všemi směry, tobě to sluší, máš hezký šaty, ty taky, máš pěknej účes, hezký boty, atd:D Všem holkám to moc seklo. Ale když jsem se podívala na kluky, byla jsem ještě víc překvapená. Ty floutkové ze školy s rozkrokem u kolen, kšiltovkama po hoperským (a příšerným:D ) způsobu, plivající všude možně, byli oblečení v saku a kalhotech, s kravatama, motýlkama a tak, prostě jim to všem strašně slušelo, fakt jsem se divila.

Stužkování jsme zvládli až na malej nedostatek - časově se to trochu protáhlo, tak jsme po Save Me museli pustit ještě jednou Disturbiu:D Ale bylo to v pohodě. Nenatáhla jsem se v podpatkách, nevylezla mi podprsenka, nepřišla jsem pozdě:D

Potom první tanec - kapela hrála docela pěkně, ale niko se neodvážil. Při druhé písničce už někdo na parket vlezl a pak se to docela rozjelo - ke konci písničky už tam byli snad úplně všichni - kromě mě:D Já jen pozorovala a čekala jestli pro mě někdo přijde:D

A přišel pro mě Páša. Oukej:D Tancovali jsme, ale hrozně se mnbou máchal a měl zvláštní držení těla:D A šlapal mi na nohy, takže jsem ho pořád buzerovala:D Další tanec s Terkou, s Markét a tak, už si to ani nepamatuju:)
Občas to prokládali reprodukovanou hudbou, kterou přinesly holky od nás ze třídy, ale to jsem většinou seděla. Dokonce se mnou dvakrát tancoval i táta, kterej to nesnáší a zapřísáhl se, že tancovat nebude:D S Terkou jsme taky zkoušely jive, na táboře mi šel a milovala jsem ho, ale Terku mi to nějak nešlo naučit a mě nohy už taky moc neposlouchaly, tak to dopadlo katastrofálně:D

Bylo to moc hezký, ale přišla únava z tance a horka. Asi ve čtvrt na jednu jsme odešli. Z tomboly jsme si odnesly vysoký hrneček na latté, ze kterého právě piju ruskej Earl Grey:D

Nákupy - 162. den P365

Byly jsme venku s Verčou a šly jsme kam jinam než zase do Plazy:D Už mě to tam moc nebaví, ale kam taky v Plzni jít... A tak jsem si koupila tělový krém Dove, který už jsem si dlouho přála si koupit, a taky matný hnědý oční stíny (mám jenom třpytivý a ty se hrozně slejvaj:D). A dokonce jsme hned u vchodu dostaly od jedné slečny od T-Mobilu simky:D

Vojna a mír - 161. den P365

Začala jsem s Victorem Hugem, ale nemohla jsem se doprokousat začátkem. Tak si teď zkusím přečíst Tolstoje, prej je to jednodušší čtení. Quasimoda si přečtu pak:)

Opět čajovna - 160. den P365

Tentokrát jsme s Kiki byly v Perlové čajovně:) Moc hezký to tam je:) Akorát jsme čekaly na čaj dost dlouho, bylo tam hodně lidí... Ale jinak fajn:)

100% pes - 159. den P365

Kdopak uhodne, z jakého materiálu je tenhle roztomilý medvídek?:D

Že by z ratlíka?





:D Asi to bude polyester:D

Chrám Matky boží v Paříži - 158. den P365

Dnes u nás přespává Kiki. Večer nemáme co dělat, tak si zalejzáme do postele a Kiki čte Chrám Matky boží. Zatím jsem jen na začátku, takže je to celkem nuda, protože se tam nic neděje, autor jen popisuje nějaký velký sál. Ale Kiki se občas přeřekne a pak jsou z toho perly. Například:

Kiki: "...Nec deus intersit! Co to je? Počkej, tady dole to je. Bůh ať nezasluhuje."
Já: "Cože? Bůh ať nezasluhuje? To je trochu divný ne?" řeknu a podívám se, a tam je: Bůh ať nezasahuje:D:D

nebo...

Kiki čte: "... aby byli zachráněni čtyři neboští biřici správce paláce." mělo tam bejt nebozí:D

...a spousta dalších přeřeků.

Mamka nás u toho vyfotila, jak se chechtáme u Huga:D




PS: Nevíte někdo, co jsou to biřici správce paláce?:D Dlouho jsme nad tím dumaly, přišly jsme na to, že jsou to asi nějaký poddaný správce paláce, ale pořád si nejsme jistý:D
PPS: Nejdřív jsme si myslely, že jsou to čtyři správci paláce:D

Jarní prázdniny - 157. den P365

Byly jsme s Diankou zase na procházce, a objevily jsme kočičky:) Dneska nám začaly jarní prázdniny, vždycky to vycházelo akorát tak na lyžování - ale tentokrát to jsou opravdu JARNÍ prázdniny:) Jaro je tu!

Managaskar 2 - 156. den P365

Dneska odpoledne jsme vyrazili do Plzně - já, máma, Dáda a Kája. U kina máme sraz s Verčou, jde s námi - se mnou a s Dádou na Madagaskar 2 - jak říká Dáda - na Managaskar. Já už na tom byla s Kiki, docela jsme se nasmály.

Usazujeme se v kině, jsme v poslední řadě nad uličkou, aby Davča dobře viděl. Bylo to super, baštil popcorn, pil colu, udělali jsme z něj nezdravě žijící dítě:D Akorát to na něj bylo trochu dlouhý a ke konci se začal už trošku vrtět... Ale prej to bylo daleko lepší než jednička, říkal:D Mě se to teda taky líbí víc.


A tady je Dáda v Plaze, už se těší do kina tak tady různě hopsá kolem stolů a ptá se kdy už půjdeme:)

Kukuku kak! - 155. den P365

Kukuku kak je něco jako bububu baf:D Takhle mě ráno budil:) Přišel k mojí posteli, schoval se za závěs a dělal na mě kukuku kak:D A měl z toho děsnou švandu:D

Hotovo! - 154. den P365

Tak už jsem dobojovala - včera v noci byl zasazen poslední dílek:) Ale to nebylo všechno - dneska dopoledne a odpoledne jsme to s Dádou lepili na slepené papíry, karton se bohužel žádný nenašel, takže jsme si museli poradit - ale drží to! Teď ještě vymyslet kam a jak to pověsit a je to:)

Miluju tě - 153. den P365

Tak jsem Klárce dneska udělala takovýhle bobíky na hlavě, byla z toho absolutně nadšená:)



A dneska mi řekla něco úžasnýho. Tím svým krásným hláskem mi řekla: Zuzinko, já tě miluju...

Taky Tě miluju, Klárko. Ani nevíš, jak moc... A vždycky budu. Budu tu pro Tebe v jakoukoliv chvíli, napořád... A my si nějak poradíme a tu zlou mrchu nemoc přepereme. Dáme jí to pěkně sežrat.

Malý technik - 152. den P365

Co to má ta ségra v tý ruce? Dej to sem! To musím prozkoumat:) :D

Kutloch - 151. den P365

Tak zůstávám doma. Nachlazená z hor:( A tak není co fotit, když furt jenom ležím. Tak fotím svůj pelech, protože žádný jiný místo teď neokupuji:)

Na věži - 150. den P365

Achjo, Verča neni ve škole... Tak si jí připomenu aspoň takhle:)

Fotka z podzimu...

Nej kámoš - 149. den P365

Já s mým nádherným snowboardem:)

A tady on sám:)

Wau, je skvělej:)