Dobrej hambáč - 209. den P365

Kiki tady na tý fotce vypadá, jako by si chtěla smlsnout na tom minihamburgeru, kterej někdo vylepil na zeď u naší lavice:D

Krávoviny - 208. den P365

S Kiki občas hrajem takovou rádoby hru. Každá napíše písmeno, střídáme se, a jsou z toho slova. Vzhledem k tomu, že se nikdy nepovede slovo, který jsme já nebo ona zamýšlela, z toho vznikají pěkný kraviny. A omluvte prosím nečitelnost, psala jsem levou rukou:D

Hawai - 207. den P365

Dneska bylo nádherně. Kiki šla k nám, zalezly jsme si na balkon s colou a bonbonama a nohy hodily nahoru:D Pak jsem tam přitáhla i kytaru. Nojo, sousedi museli mít radost:D

Zápisový lístek - 206. den P365

Dneska jsme byli s tátou na stavebce vyzvednout rozhodnutí a odevzdat zápisový lístek. I když jsem předem věděla, že mě berou, bylo hrozně pěkný vidět to na papíře. PŘIJATA:)

Věneček - 205. den P365

Dneska jsme s Dádou upletli mamce věneček:D


A protože to Dádovi bylo málo, musela jsem uplést ještě takový pampeliškový lano, dlouhý tak čtyři pět metrů, který jsme pak omotali okolo jabloňky na zahradě a udělali si "jarní stromeček":D

Pouť - 204. den P365

Dneska jsme byli s Kiki na velký pouti v Plzni, která je tam jednou za rok. Bylo to dost hustý, máme rádi adrenalin, ale zas to neradi přeháníme. Krom takových těch tradičních atrakcí jsme byly na tomhle:



A bylo to dobrý:D

Na tomhle jsme NEBYLY:

Ono se to strašně vysoko houpalo a do toho točilo. Už jsme málem kupovaly lístky, ale... Pak jsme srabíkovsky utekly, protože nám bylo blbě jenom z pohledu na to:D

Vall-i - 203. den P365

Tohle dneska Dáda postavil z Dupla. Úplně sám a nikdo mu nepomáhal. Prej jestli tu postavičku poznám. Samozřejmě že jsem to poznala, ale nikdy bych neřekla, že to takhle pěkně sám udělá. Dádův Vall-i má otáčecí podvozek a oči z duplového autíčka:D

Ohrada - 202. den P365

Dneska jsme s Mildou zatloukali kůly na budoucí novou ohradu. Tráva v první ohradě ovečkám nestačí, tak budou mít dvě, nebo tři ohrady. Mezitím co budou v jedný, naroste tráva v druhý. A tohle je ta druhá, přes víkend se bude oplocovat:)

Nabitý den - 201. den P365

Dneska byl opravdu nabitý den.

V půl osmý ráno čekáme s tátou v autě před stavebkou, než bude čas jít. Jsem nervózní. Píše Smajty, že jede okolo Plzně do Prahy. Na svoje přijímačky. Jsem nervózní i za něj. Píšu zpátky. Pak jdeme z auta ven před školu. Hafo lidí namačkaných na sobě, ředitel školy na schodech před dveřma mluvící o organizačních věcech.

Fajn. Loučím se s tátou, ten mi přeje hodně štěstí, a jdu. Najdu svou třídu, ohlásím se, usadím se. Za chvíli učitelka po krátkém vysvětlení zapisování odpovědí, které už znám z přijímaček nanečisto, rozdává testy Obecných studijních předpokladů. 60 otázek, 60 minut. Celkem lehké, ale o trošku těžší než nanečisto. Čtyři úlohy nestíhám, konec 60ti minut, přestávka. Mám ale celkem dobrej pocit. O přestávce se bavím s kamarády ze třídy, Kačkou a Kubou, takže trochu psychická podpora. Potom - matika. Vždycky jsem stíhala asi tak polovinu. 30 úloh, 60 minut. Tentokrát jsem stihla všechno a měla jsem pár minut náskok. Třem úlohám jsem nerozuměla, tak je nechávám být. Přestávka. Dobrej pocit. Pokec s kámošema. Čeština. Těžší než nanečisto, ale celkem jsem jí s pár nejistotama dala. 45 úloh na 45 minut, ale hotovo jsem měla za dvacet minut, tak jsem pak už mohla jít. Na chodbě potkávám tři bavící se učietele a slyším: Hele, ta už to vzdala:D A já: Ale nevzdala, já už to mám hotový:D No divili se:D

Táta už je pro mě autem, jedeme domů na oběd a pak k zubaři (jakej chytrák to takhle blbě objednal? Jedny nervy za druhýma! Ok, asi to byl táta:D). Cestou jsem tátovi všechno popsala, a taky volala roztřesená mamka. Zuby naštěstí oukeeeeej, takže jsem byla ráda, že mi nikdo nevrtal ještě zuby. Páč nervy už byly asi pěkně rozvrtaný:D

Pak náhle změna plánu, táta mě hází ke Kiki a já jedu s ní a jejíma rodičema na zahradu, kterou mají v Bukovci. Taková hezká čtvrť Plzně, která vypadá jako vesnice, teče tamtudy Berounka a jsou tam takový vesnický pěkný usedlosti, ale jezdí tam městská hromadná doprava. Takže ideální:) Mají moc pěknou upravenou zahradu. Akorát smutná záležitost - pohřbívaly jsme Střapíka, Kikiny morče. Udělaly jsme mu hrobeček vedle hrobečku křečka Granulky. Pak jsme jim oboum stloukli k malých klacíků dřevěný kříže. Jsme fakt kutilky, protože jeden byl takovej nějakej šikmej a ještě jsme se hřebíkem netrefily do spodního klacku:D Ale bylo to hezký.

Pak jsme se šly projít ke splavu Berounky. Pěkně jsme pokecaly:D A kousek dál, na louce na břehu řeky, je několik velkých ohrad s koněma. Tak jsme se na ně byly podívat. Bylo tam i krásný hříbátko, co pořád poskakovalo z předních na zadní a tak:D A taky jeden velkej tmavě hnědej kůň, kterej byl sám v ohradě. Byl asi dost divokej a zatím nezkrocenej, protože běhal dokola a občas vyhodil zadníma i předníma nohama a frkal. Ale byl krásnej:) Víc vzadu byli další koně, nádherný. Tohle jsou dva krásný koníci, který se mi líbili nejvíc. Tenhle byl krásně vysokej:) Ten divokej je v ohradě až za tím druhým hnědým v pozadí. Ten bílej je taky nádhernej, a měl krásně klenutej kohoutek:) Miluju koníky:)



No a pak se jelo domů. Kikiny hláška při nastupování do auta: Tak kam si chceš sednout? Můžeš jít sem, máš tady sice málo místa na nohy, ale za to se tu nemůžeš připásat:D

No, odvezli mě domů, a já po sprše makala vlízt na internet, kouknout se na předběžný výsledky, pořadí dnešního kola... Nic. Ještě to tam není. Aktualizuju jako blázen. A najednou - začíná se to pomalu objevovat. Podle kódu. Můj kód je 25. Sjíždím k mýmu číslu... Vidím ty čísla v tabulce. Všechny tak nějk desetinný, to nemůže bejt pořadí. Kouknu na konec řádky - a tam je jednička s tečkou! Vypadlo ze mě něco neslušnýho a znova kontroluju číslo, mezitím táta volá s bráchou, který se k mýmu velkýmu potěšení taky koukal na net. Ten už to věděl, my teprv koukáme. No. A jsem fakt první.

Nechce se mi tomu věřit, a tak radši brečím. A brečím. A buď brečím nebo někomu volám plus brečím. A tak dál. Pak táta musí na chvíli odjet. Já spořádala kus čokolády. Pořád jsem se chodila ujišťovat, jestli je to fakt moje čísto a tak dál. Uvařila jsem večeři. Bylo to dobrý, když se táta s Petrou vraceli, tak jsem to naservírovala. Chutnalo nám všem. Byl to moc moc nabitej den, ale moc moc skvělej:)

Medvídek - 200. den P365

Tak dneska jsem byla naposledy na doučování. Zítra jsou přijímačky a já dostala pro štěstí od mojí učitelky medvídka a přáníčko:) Udělala mi velkou radost...:)

Hnusně - 199. den P365

Zkazilo se počásko...:(

Tátovo narozeniny - 198. den P365

Dneska byla oslava tátovo narozenin. Bylo to moc hezký, přijel zase brácha s Niki. Táta dostal skartovačku, ode mně knížku, a další jiné dárky a nějaké dobroty. Fotku bohužel teď vložit nemůžu, protože se kabel od tátovo foťáku se rozhodl, že se ztratí. Takže čekám, až se objeví;):D

Normal - 197. den P365

Bohužel jsem teď u táty kvůli přestavbám bytu dočasně bez internetu, takže dopisuji blog u mamky. Asi to takhle ještě pár týdnů bude, uvidíme:)

Jinak dneska večer jsme s Kiki byly v kině na filmu Normal. Popis obsahu zde.Opět fotím jen lístek, v kině nic fotit nechci, kvůli vejrajícím lidem a taky tam není kromě filmu nic zajímavýho.


Tak jdu honem dopisovat další dny...

Nafoukaný ovce - 196. den P365

Tak prej se se mnou nebaví:D Vpředu Xena, za ní Anička, ležící úplně stejně, tvářící se úplně stejně, jako že se nebudou snižovat k tomu, aby se na mě podívaly, a v pozadí Martin. Klárka, jakmile mě zmerčí, zdrhá na druhý konec ohrady. To máme ale krásné stádo:D

Z okna - 195. den P365

Dneska koukám z okna na Dádu na zahradu, ale Diana si myslí, že jí jdu něco hodit, tak prosí packou pod oknem:D

Projížďka - 194. den P365

Včera přivezli Klárce elektrický vozíček, o hodně dřív, než jsme čekali. Víc si můžete přečíst na Klárčiných stránkách. Dneska jsem s ní byla na procházce:) Bylo to moc fajn. Je to moje šikulka. A do toho mi zpívala Kočka leze díííou:D

Rozkvetlá skála - 193. den P365

Teplo začlo dřív, než to žačlo kvést. Ale už to kvete. Tramtadadá.

Košile - 192. den P365

Byly jsme na nákupech:) V Tescu. Tak mám z C&A tuhle krásnou zelenou:)

Sbližování se psama - 191. den P365

Psi jsou z nich pořád paf a furt na ně štěkaj jak blázni. Ovce se v klidu dívají přes plot, jako co je to tam za cholerický zvíře:D

Stíny - 190. den P365

Kiki a já s Davčou na zádech... dnešní procházka:)

Ovečky - 189. den P365

Dneska k nám přijela nečekaná velikonoční nadílka - děda z Pardubic přivezl čtyři krásný ovce. Ohrada už byla připravená pro Matýska a Máju, ovečky, které jsme měli mít až někdy v květnu - a teď se nám nějak nečekaně rozšířilo budoucí stádo:D Ale všichni jsme měli radost:) Víc je na mamky blogu, i víc fotek:)


Jinak dneska k nám přijela Kiki s kytarou a spacákem, já mezitim postavila stan a nanosila všechny možný deky dovnitř. Od odpoledne jsme měli trochu natahaných klacků od řeky, ale ty by nám moc dlouho nevydržely, tak jsme zapálily malej ohýnek a já šla k řece pro další. Už se stmívalo, takže jsem nic neviděla, ale natahala jsem k vratům docela slušnou zásobičku velkejch větví a Kiki tahala od vrat k ohništi. Jelikož držela půst, tak jsme čekaly do půlnoci, až se naládujem buřtama - ze solidarity jsem taky hladověla:D

Pak jsme se nacpaly, zalezly do stanu a téměř okamžitě usly. Občas zabečela nějaká ovce. Byla mi dost zima, Kiki prej až k ránu, taky náš spacák je takovej nanicovatej a ona má pořádnej:D

Bylo to dost fajn:)

Šťastnej - 188. den P365

Šťastnej, že už konečně může lítat po zahradě a nekoukat se jenom z okna:) Moc se mu tam líbí, běhá jako čert a podlejzá překážky pro psy:D

Hmm, silnej čaj - 18. den P365

Myslím, že komentář není třeba:D

Při češtině musí být pohodlíčko:D - 186. den P365

Učitelka: Dneska nás čeká hodně referátů.
Kiki: V tom případě si sundám boty. V tom případě bysme měli otevřít okno. :D


Člověk docela žasne, co si při tý češtině dovolujeme, že?:D Ale učitelka si toho nevšimla, tak co:D Není na nás vidět, máme dobrou pozici:D

Další várka Kikiny hlášek (starší i novější)

Kiki přejíždí prstem po velké mapě Anglie na stěně v naší bývalý třídě (bylo to v osmičce) a s velmi vážným výrazem říká: Já se narodim...
stále krouží prstem po mapě, načež se zklamaným výrazem dodá: No, to už jsem vlastně trochu prošvihla.

Kiki při fyzice zničeho nic: Ááááá, žuza! TYVOLE!

Kiki chce zopakovat nějakou zapomenutou hlášku, a říká: Prej (chvíle ticha): Hm.

Mám takovej náramek z dřevěných korálků, kde je vždycky jeden velkej dřevěnej a pak tři malý v barvách červěná, černá a žlutá. Propletla jsem si náramek mezi prstama a říkám: Mě to připomíná německou trikoloru.
Kiki: Co to zas je, trikolora?
Já: No to jsou prostě barvy který má nějakej stát na vlajce.
Zkroutím náramek mezi prstama a Kiki najednou provede výpad se svojí rukou a zamotá se do náramku se slovy: To byl útok na bránu trikolory.
Já: Trikolora nemá bránu.
Kiki: No dyť říkám, útok.

Kiki: Dáme hlavy dohromady.
Já: Dame hlady dohromady? To by byl ale velkej hlad. Já jsem sice jedla, ale mám tady ještě jabko.
(tohle vzniklo mým bleskovým myšlenkovým pochodem. Chtěla jsem říct, že jsem sice jedla, ale mám pořád hlad, ale uvědomila jsem si, že mám v tašce ještě jabko:D)
Kiki další hodinu: A jak jsi mohla vědět jakej hlad mám já? Ty jsi sice jedla.. ale máš tady ještě jabko:D

Před další hláškou je nutno upozornit, že Smrž je debil, takže ho prosím neberte vážně. Trpí vrozenou demencí:D

Smrž: Já si na zadek nakreslím Kristiny ksicht a pak po něm budu mazat hovna.
Kiki ho setřela: No ale pořád to bude TVŮJ zadek.

Maluju se o přestávce a říkám Kiki: Až budu zmalovaná jako štětka, dej vědět.
Kiki: To už jsem trochu prošvihla.

Maté aneb dnešní čajovna - 185. den P365

Tak jsme šly s Kiki do Kamenné čajovny, to je taková malá zapadlá. Není tam signál, je to v podzemí:D A protože číšník zase přišel dřív než jsme si vybraly, Kiki plácla, že chceme Maté Carneval, jediný co jí zrovna přišlo pod oči.

Takže jsme nevěděly, co s tím máme dělat:D Bylo tam něco, co jsem rozebrala, vypadalo to jako něco mezi lisem na česnek a brčkem. A Kiki: Hele neni to vodnice? Miniaturní?:D

Já: No jo:D

No, bylo to brčko:D

A tak jsme nasávaly. Nějaký maté s květem kaktusu, slunečnice a kakaovýma bobama a ještě myslím že tam byl rooibos a nějaký kytky ještě:D. Brčkem, který na konci mělo nějaký sítko jakoby nebo co, aby se tam nedostaly ty věci co tam plavaly (na to raději nebylo vidět). Bylo to dost ZVLÁŠTNÍ. No prostě čajovna:D

Oběd - 184. den P365

Famílie vyrazila dopoledne do Zoo a já zůstala doma sama. Docela jsem si to užila, protože jsem dělala oběd;) Takže brambory na plátky na pekáč, osolit, posypat oregánem a tymiánem, dát zapéct, čas od času zalít smetanou, a je to. Bylo to docela dobrý:)

Počítej s nadějí - 183. den P365

Nojo, Kiki počítá s nadějí:D Sobota aneb my dvě víme:D

PS: Akorát mě mrzí, že jsem nevyhrála jojo:( :D

Protiklady se přitahují - 182. den P365

Kikiny test a můj test:D

Krásný den - 181. den P365

No dneska bylo nádherně. Ze školy jsem vyšla v džínách a bundě. Bunda šla dolů. Mikina pak taky. Takže jsem šla v tílku a džínách a bylo mi krááásně:D Doma jsem se převlíkla do silonek a kraťasů:) Bylo nádherně. Snad to vydrží co nejdýl:)

Hlášky tohoto týdne:)

Kiki: Teď jsem ti málem vypíchla oko.
Já: Já jsem to viděla.

Kiki si chvilku čmárá po ruce a pak prohlásí: Já jsem si prodloužila čáru života.

Češtinářka: Zpracování Máje je obtížnější než Babička.
Kiki: Jaká Mája zase?!

Kiki na výtvarce nakreslila obrázek. Vypadalo to.. no zvláštně:D Tak šla za učitelkou.
Kiki: Můžu to vyhodit a udělat to znova?
Učitelka si to prohlídla se zajímavým výrazem: Jo.

Ptala jsem se chemikářky, proč nějakej ten derivát uhlovodíků kreslí napůl jako strukturní a napůl jako molekulovej vzorec. Tak mi to rozčileně rozkreslila jako celý strukturní, načež jsem to pochopila, a ona u toho neustále reptala.
Učitelka: Teď je to přehlednější?!
Já: Jo.
Učitelka: NENI!!!

Na výtvarce jsme měli udělat návhr na přebal nějaký knížky, kterou jsme četli a líbila se nám. Na Stmívání ani Eragona mi nic udělat nešlo, tak jsem přemýšlela nad knihou která mě chytla už dřív - Robinson. Jenže návhr na přebal dopadl jako reklama na cestovní kancelář, tak jsem to otočila a přemýšlela jsem, co jsem ještě četla.
Já: Kiki, nevíš, co jsem ti ještě říkala že jsem četla?
Kiki: No nevim...
Já: Už vim. Ještě jsem četla Mlčení jehňátek. To by možná šlo.
Kiki: Ty bys měla udělat knížku Mlčení Zuzany. To by bylo sci-fi.
:D

Výtlemy - 180. den P365

Hláška, výtlem. Hláška, výtlem. Pořád dokola. Super den:)