Víkend

Tenhle víkend byl moc super:)

Domluvila jsem se s Verčou, že přijede v sobotu na oslavu narozenin Klárky a Dády. Kiki a Péťa měly jet na nějakou akci, takže nemohly přijet, což mě docela zklamalo. Jenže v pátek odpoledne Kiki volá, že nikam nejedou, a že ona by mohla přijet. Domluvili jsme se, že přijede autobusem v pět, a já pak volala Pétě. Ona u nás nemohla spát, tak že přijede v sobotu ráno.

Přijíždí Kikina. Večer stavíme stan a nosíme spoustu dek, aby nám nebyla zima od země. Zrovna když už jsme vlezli do stanu, začalo pršet. Byl to ale docela příjemnej zvuk, kapky dopadaly na plachtu a hezky to pleskalo. My s Kiki povídaly a povídaly, smály se a smály...:D

Verča měla přijet busem někdy po osmé, Péťa v jedenáct. Autobusy nebyly přímáky, ale staví na Karlovarské asi kilometr od vesnice. Holkám jsme chtěly jít naproti, Verča to tam sice zná, ale Péťa ne. Musely bychom se teda do toho příšernýho dlouhýho kopce s Kiki tahat dvakrát, takže jsem napsala Verče, aby jela stejným busem jako Péťa (Verča s Péťou se neznají, a Verča ani neví, že tam Kiki s Péťou budou:D).

Někdy v noci jsme usnuly a vůbec nebyla zima. Většinou pršelo, takže docela uspávající zvuk:)

Ráno jsme šly naproti jenom Pétě, protože Verča psala, že jí odveze Jakub. Vzaly jsme sebou Davídka. Autobus jsme dobíhali, aby nás Péťa na zastávce viděla a věděla, že má vystoupit, ale naštěstí vystoupila:) Pak jsme šli i s babi, která taky dorazila stejným busem, dolů do vesnice. Mezitím Verča už byla u nás:)

Šly jsme na dříví do lesa, každá jsme vzaly jednu dlouhou větev, a bylo dřevo pak na grilování i na večer:) Pak jsme šli za ovečkama, Péťa z nich úplně roztávala, hlavně z Matýska:) Česala ho a krmila, trhaly jsme jim trávu za ohradou, tam je lepší:D Kiki s Verčou si zatím povídaly před ohradou.

Přišli hosté - mamky kamarádka Jarka s malým Péťou (4 roky) a kamarádi sousedi Kačka s Jirkou.

Pak jsme šli schovat poklad ke hřbitovu. Šlo se na oběd - špízy z grilu. Pak se rozdávaly dárky a krájely dva krásný dorty (podívat se můžete tady). Pak jsme šli s holkama dělat šipky a psát šifry k pokladu:) Moc jsme si to užili, i tu přípravu, i potom cestu za pokladem:)

Šifry jsme udělali formou krátkých básniček, které vždy odkazovaly k dalšímu úkolu. Rýmovala hlavně Péťa, docela jí to šlo:D

Pomocnou holínku najdeš, až za hřbitovní zeď zajdeš:D:D

Pak jsme přišly na zahradu, kde jsme dětem řekly, že jsme se byly projít a našly jsme nějaký šipky. Utvořili jsme docela velkou skupinku lovců pokladu: Verča, Kiki, Péťa, já, Kačka, Jirka, babička, a malí hledači Klárka na elektrickém vozíku, Dáda a Péťa:))

Všem se to moc líbilo, cestou vznikly dobrý hlášky dětí, jako třeba Péťa říkal: Já to určitě najdu, prrrotože jsem chytrrej:D Poklad byla sladká odměna. Cestou byla naše skupinka oslabena o Verču, pro kterou si zase přijel Jakub. Po návratu k domu se začalo schylovat k odjezdu. Kiki se nakonec rozhodla ještě zůstat a Péťa odjela s Jarkou. S Kiki jsme si udělaly večer ohníček a u něho si dlouho povídaly.

Ráno, protože nejel žádný autobus a my chtěli s Kiki na jedenáctou na mši, tak jsme se rozhodli, že půjdeme pěšky. Protože od nás by to ale bylo daleko, cesta pěšky do Plzně trvá tak přes tři hodiny, hodil nás Milda do Ledců a odtamtud jsme šly přes Krkavec až do Plzně. Zabralo nám to dvě hodiny. Pak jsme šly na mši. Bylo to moc hezký. Viděla jsem Kiki synovce, týden starého Honzíka a taky se tam křtilo miminko:)

Konec školního roku

Tak a je to za námi:))

Naše škola celkově končila v pátek, ale my měli poslední zvonění už ve čtvrtek (někdo končí třeba až v úterý). Všichni jsme se hezky oblíkli. V půl deváté nám začínalo slavnostní rozloučení.

Byli jsme spojení s céčkem. Ředitel měl proslov, ale naštěstí nic nudnýho. Nakonec to bylo docela dojemný. Pak měla proslov i zástupkyně, naše bývalá třídní ze šestky a sedmičky.

Potom si ředitel zavolal k sobě jednoho kluka z céčka, nevěděli jsme, co se bude dít, a on mu předal vyznamenání, že měl celých devět let vyznamenání a nějakej šek. V tom mi to tak trochu došlo:D Zkusila jsem se schovat za ostatní, ale to mi moc nepomohlo. Zavolal si mě tam před celý ty dvě třídy a já musela v podpatkách slejzat to pódium, na kterém byly židle, dolů, a u toho vypadat, že v těch botách umím chodit.:D Převzala jsem vyznamenání a poukázku 500 Kč na výběr knížek od Frause. Řekl, že žáci kteří mají samé jedničky po celých devět let začínají být ohroženým druhem, načež jsem se začala pěkně červenat:D

A pak se pouštěla prezentace. Každá třída si udělala takovou prezentaci fotek, jak jsme vypadali v první třídě, hezky jeden po druhém, a fotka jak vypadáme teď. Nejdřív pouštělo céčko, byla k tomu taková docela i hezká hudba, a člověk měl skoro pocit, že mu bude smutno i po lidech, který moc nemusí. Pak se pouštěla naše prezentace, která byla o dost delší, protože kromě jednotlivých fotek každého "před" a "po" byla obohacená ještě o fotky z jazykového kurzu a výletu do Písku (6. třída), z lyžáku a výletu do Tábora (7. třída), ze zájezdu do Anglie a výletu do Hřenska (8. třída) a z lyžáku a pár společných fotek z deváté třídy. Bylo to moc hezký, až na to, že díky tomu, že na lide.cz nemám žádné fotky, hrabali tam moje fotky z profilů ostatních a našli tam něco nepředstavitelně hroznýho:D:D

Po prezentacích jsme šli do třídy a rozdávalo se vysvědčení. Rígruš byla taková nějaká celá dojatá. Po rozdání vysvědčení od nás dostala krásný zlatý řetízek, který jsme jí všichni společně koupili. Byla to skvělá učitelka. Takže dostala odměnu:D

Pak jsme objevili, že nám zapomněli napsat na vysvědčení němčinu, tak je šla Rígruš reklamovat:D Zanedlouho nám vytiskli nový. Pak pár společných fotek s Kiki i s celou třídou, všichni napsali svoje kontakty na papír pro Rígruš a šlo se domůůůůů!!!:)

Takže prááázdniny:)